A “borotva ?le” — szimb?lum: azt a szinte ?rz?kelhetetlen hat?rt jelenti, amely a tudat ?s a tudatalatti k?z?tt h?z?dik, vagyis amely a teljesen eg?szs?ges pszichikai tengelye. ?gy magyar?zza meg reg?ny?nek c?m?t maga a szerz?, a szovjet tudom?nyos-fantasztikus irodalom klasszikusa, aki ez?ttal a leg?jabb biol?giai kutat?sok ?s felfedez?sek f?ny?ben boncolgatja az ember pszichofiziol?gi?j?nak id?szer? k?rd?seit. Csod?val hat?ros, de megt?rt?nt esetek, val?s?gos jelens?gek hiteles le?r?s?...
Paz?stam? krievu padomju rakstnieka (1907–1972) p?d?jais rom?ns v?sta par notikumiem 4. g. s. p. m. ?., kad Ma?edonijas Aleksandra karag?jienu un grie?u filozofu hum?nistu m?c?bu ietekm? veidoj?s pla??ks pasaules un cilv?ka esam?bas redz?jums.K? sarkans pavediens rom?nam cauri vijas doma par m?kslas un t?s iedvesmot?jas — sievietes nez?do?o daili.Rom?na «At?nu Ta?da» pamat? ir k?da ant?k?s v?stures avotos paz?stama epizode: Persepoles — vienas no persie?u valsts galvaspils?t?m — nodedzin??ana; to ierosin?ja slaven? At?nu het?ra, kas pavad?ja Ma?edonijas Aleksandru karag?jien?.
D?lo Ivana Jefremova „Ath??anka Thais” vykro?ilo z hranic v?deck? fantastiky. Vypr?v? o historick? ?d?losti, sp?len? Persepolis proslulou ath?nskou h?terou Thais. Jefremov v rom?nu sezn?m? ?ten??e nejen s rozporuplnou postavou Alexandra Makedonsk?ho, ale hlavn? postava Thais ho provede i r?zn?mi starov?k?mi n?bo?ensk?mi kulty spjat? s velkou ?enskou bohyn?. P?i v?le?n?ch ta?en?ch Alexandra po cel?m sv?t? za?ije chv?le mocensk?ch triumf? i ktastrofick? konec, ke kter?mu spolu s Alexandrem dosp?je hel?nsk? ???e.
My?lenku o mo?nosti vz?jemn?ch kontakt? a o biologick? podobnosti mysl?c?ch bytost? ztv?rnil v novele Cor Serpentis (Srdce hada), 1959; ?. in: Pov?dky z vesm?ru, 1961; s. jako Hadie srdce, in: Hadie srdce, 1961). Jefremov koncipoval novelu jako polemiku s tehdy m?dn?m pojet?m kontaktu, kter? je napln?n ned?v?rou a nep??telstv?m lid? a mimozem??an?.
V rom?nu jsou d?je od n?s vzd?leny p?ed?lem stalet?. Nikoli v?ak nazp?t — ale kup?edu, do obdob? nazvan?ho ?rou Velik?ho Okruhu. To se ji? spojily obydlen? planety na?? Galaxie, ?lov?k se vypravil ke vzd?len?m hv?zd?m. Nov? a rozumn? je uspo??d?na spole?nost, lidsk? z?jmy i osudy se z?sadn? zm?nily. P?itom v?ak Jefremovi nejde o to, aby l??il p?ludn? a r??ov? utopie. D?v? se do budoucnosti jako v?dec i um?lec z?rove? a obez?etn? posuzuje, zda to, co p??e je re?ln? ?i nikoli. Mohutn?, udivuj?c? je jeho vynal?zavost i d?slednost, s n?? se sna?? vytvo?it nikoli jen d?l??, ale ?plnou p?edstavu soustroj? budouc?ho ??du.
Do rom?nu Lezvije britvy (Ost?? b?itvy, 1964; ?. 1967) vlo?il autor mno?stv? hypot?z z oboru biologie, psychologie, etiky, estetiky atd.Dobrodru?n? rom?n nab?zej?c? exotiku, tajemstv? a nap?t?. P??b?h, jeho? d?j je motivov?n honbou za ?ernou korunou — starobylou pam?tkou indick? zem?. Nap?nav? vypr?v?n? o cest? skupiny dobrodruh?, kte?? se sna?? indick? poklad nez?konn? z?skat a dost?vaj? se na t?to cest? a? do ticha indick?ch kl??ter?..
Cor Serpentis () (1959?) Zin?tniski fantastisks st?sts tematiski turpina norises — Zemes astronauti t?lu kosmos? satiek citas civiliz?cijas p?rst?vjus, kuru vielmai?a balst?s uz ftora, nevis uz sk?bek?a, k? zemie?iem.Otrais st?sts fantastisk? trilo?ij? ko Ivans Jefremovs uzrakst?ja par cilv?ces t?lu n?kotni. Pirm? gr?mata, kura izdota latvie?u valod? ir Androm?das migl?js, bet tre?? gr?mata ar nosaukumu V?r?a stunda netika iztulkota latvie?u valod?, jo da?i komunistisk?s partijas bonzas saskat?ja plan?tas Tormanss soci?laj? iek?...
